Rostoklaty

Rostoklaty jsou obec ležící v okrese Kolín. Mají 434 obyvatel (údaj k 3. 7. 2007) a jejich katastrální území má rozhlohu 702 ha.

Součástí obce je i Nová Ves II.

 

Zeměpisná šířka : 50° 4' 30"

Zeměpisná délka: 14° 47' 34"

Nadmořská výška: 225 m

 

   První zmínka o obci je z roku 1295.

 

Citace z kroniky obce :
V českobradské nížině mezi dvěma hlavními dopravními tepnami a uprostřed rolí orných leží  starobylá dědina Rostoklaty. Skutečnost, že byla obklopena bohatou přírodou a od pradávna přimykala se na Trstenickou stezku, dává předpokládati, že jde o sídliště velmi staré, které v kolotoči let  a staletí bylo také svědkem událostí a nesčetných změn. Proto nepřekvapuje, že za ta dlouhá léta docházelo i ke změnám v pojmenování dědiny.
Nejstarší označení objevuje se v kronice V. Hájka z Libočan, podle které roku 925 mělo dojít u vsi Hruškoklaty nynějších Rostoklat ku střetnutí knížete Václava s knížetem Zlickým a pak ku smírné dohodě v blízké Žitomíři.
V roce 1295 jsou Chrustoklaty, toho roku podle svého času připravované knihy V. Křivánka " Letopisy Č. Brodu a okolí ", zúčastnil se jednání v Bylanech i vladyka Zdislav z Chrustoklat. Týž pramen uvádí, že roku 1332 přešly až dosud vladycké Chroustoklaty na rod Rokycanských.
Další změnu v pojmenování nacházíme za panování Jana Lucemburského a Karla IV. Tehdy podle Tomka " Dějepis města Prahy " díl I. v klášteře benediktinském v Břevnově, který zaujímal přední místo mezi kláštery a byl nejstarším z pražských kláštěrů a jehož opatově bývali svědky při jednání českých králů, byl v letech 1336 až 1360 opatem Předbor z Chroustoklat. Podle Tomka " Dějepis města Prahy " díl III. byl Jiří Bora doktor a řádný profesor práv v učení pražském roku 1396 farařem v Chroustoklatech, Týž pramen - díl V. uvádí, že roku 1380 držel prebendu v Chroustoklatech místoděkan Markvart ze Soběšína a díl IV, že roku 1421 byl zabaven dvůr faráři v Chroustoklatech jako protivníkovi pod obojí.